Obecný význam písmových znaků



Komplexní dojmové znaky (KDZ) jsou takové písmové znaky, které není možno pojmout objektivním měřením, ale dokonce ani jednoduše popsat v pojmech. Zachycují tedy určitou specifickou výrazovou rovinu písma, prvky, které jsou komplexní a vztahují se k rukopisu jako celku. Zakládá se sice na subjektivním chápání a popisu zkoumaného písma, ale přesto jej nelze zamítnout, nechceme-li se připravit při analýze rukopisu o tento aspekt, o jakýsi celostní princip.


Písmo je, jak říká jedna z definic, pohyb plus forma v prostoru a čase. Tyto čtyři "dimenze" také definují některé důležité globální písmové znaky, které grafolog hodnotí.
  • Pohyb symbolizuje a odráží dynamickou stránku osobnosti, ale také pudy a nevědomou složku osobnosti pisatele.
  • Forma je odrazem společenského zařazení, kultury, vlastního JÁ, seberealizaci a sebeprosazování individua.
  • Prostor má hlubší symboliku na základě Klagese a Pulvera. Jedná se o vztahy nahoře/dole (vítězství/porážka, euforie/deprese, vzestup/pád).
  • Čas symbolizuje rychlost průběhu psychických dějů, ale je i měřítkem ontogeneze pisatele (mladší/starší člověk).


  • Zobrazit/skrýt vše

    Komplexní dojmové znaky

    Celkový dojem z písmového obrazu

    Písmový obraz vypovídá o celkovém způsobu adaptace osobnosti, vztazích ke společnosti, k sobě, duševní vyrovnanosti a zralosti, psychické pružnosti, ovládání citlivosti, stabilitě/labilitě aj.
    Hodnotí se, jak dalece jsou písmové prvky vyvážené a ve zájemném souladu.
  • Vyváženost P.O.: vyvážený, elastický X neuspořádaný, rozkolísaný (duševní rovnováha, adaptabilita, vyrovnanost sociálních vztahů).
  • Hustota P.O.: Hustý, sytý, nepřehledný X řídký, suchý, prázdný (bezprostřednost, smyslovost, odstup, sociabilita).
  • Dynamika P.O.: Strnulý X Neživotný, ochablý, neurčitý (psychická pružnost, citová strnulost,...).
  • Pohyb

    Pohyb indikuje vyšší míru emocí, pudů a impulsů, tedy nevypočitatelnost, proměnlivost, nízké sebeovládání. Samozřejmě v kladném slova smyslu také aktivitu, dynamičnost osobnosti, spontánnost, uvolněnost a přirozenost. Je výrazem aktivní vůle osobnosti.
    Hodnotí se:
  • řízení pohybu
  • rozsah pohybu
  • energie pohybu
  • tvarová stránka pohybu
  • pružnost (elastičnost) pohybu

  • Při hodnocení měřitelných písmových znaků se hodnotí rovněž podíl pravoběžného pohybu, tj. pohybů pera směrem vpravo po psací ploše, a levoběžného pohybu, tj. pohyby pera směrem vlevo po psací ploše. Symbolizuje extroverzi, komunikativnost, aktivitu, vstřícnost a podnikavost, versus intoverzi, špatný kontakt s lidmi, pasivitu, sklony zabývat se minulostí a svým JÁ. Dále se hodnotí měkkost, zaoblenost pohybu versus hranatost pohybu, což vyjadřuje odolnost vůči vnějším vlivům, ráznost, menší citovost apod. Také se hodnotí koordinovanost pohybu aj. faktory.

    Forma

    Forma je projevem vztahu pisatele ke společenským hodnotám a normám. Vyjadřuje vůli, usměrnění emocí, potlačení pudů a spontaneity, ovládání, sebekontrolu, vytrvalost. Je projevem pasivní vůle. Symbolicky řečeno, je odrazem společnosti, konvence a discipliny v nás. Hodnotí se:
  • čitelnost formy
  • propracovanost formy
  • variabilita formy
  • přirozenost formy
  • stylizace formy

  • Hodnotíme tedy zejména striktnost v dodržování formy písmen - jak se stejná písmena sobě podobají (je stejný znak psán několika způsoby?). Z hlediska čitelnosti zkoumáme, zda stačí písmeno/slovo číst samostatně a je čitelné, anebo musí být čteno v kontextu. Přirozený jazyk má totiž jistou redundanci (nadbytečnost), takže i relativně dosti nečitelný rukopis dokážeme číst, aniž by se ztrácel obsah textu. Vypovídá o seberegulaci, stabilitě, citlivosti, snášení zátěže a stresu, přizpůsobivosti aj.

    Pečlivost, jasnost a čitelnost. O těchto atributech hovoříme, jestliže je rukopis přehledný a čitelný. Přehlednost rukopisu souvisí s morálkou a sociálním chováním pisatele. Autor přehledného a čitelného rukopisu nic nezakrývá. Je-li písmo vyumělkované, extrémně čitelné, obohacené, jedná se naopak o snahu něco zakrýt, váhavost, či promýšlení chování. Posuzujeme vždy míru odklonu celku i jednotlivých písmen od školní předlohy. Je nutno vzít v úvahu odchylku plynoucí z případného povolání pisatele ve školství, účetnictví apod. Takový pisatel bude mít obvykle písmo velmi čitelné, blízké školní předloze, což je ovšem dáno povoláním. Někdy mívají učitelé, účetní apod. dva druhy písma, jedno "pracovní", druhé "soukromé".

    Převaha pohybu nad formou (nevyjádřená forma) vede k nečitelnosti a určité nespoutanosti tvarů.
    Naopak převaha formy nad pohybem značí málo volnosti až "zotročení" formou.

    Rytmus, přirozenost, zralost

    Rytmus je již poměrně komplexní a velmi abstraktní jev. Je těžké ho výstižně definovat. Jde v podstatě o rozumné (přiměřené) střídání určitých jevů (formy, pohybu a rozvržení na psacím prostoru), Tedy ani ne přílišné (->nevyváženost), ale ani malé nebo dokonce žádné (->strnulost). Technicky řečeno: vytkneme-li si ke zkoumání nějaký jev, např. formu, pak nejde o jeho absolutní hodnotu ("amplitudu"), ale spíše o rozkmit od jakési střední hodnoty. Přiměřená míra tohoto rozkmitu (odchylky, fluktuace, chcete-li), znamená dobře vyjádřený rytmus. Míra rozkmitu příliš vysoká nebo naopak nízká představuje písmo nerytmické.
    Posuzujeme rozvržení psacích popudů, pravidelnost střídání morfologických znaků, dynamiky, podíl pohybu a formy v písmu. Rytmické písmo je výrazem klidu a uvážlivosti pisatele. Ukazuje na činorodost, aktivitu, vnímavost pisatele.
    Přirozenost. Tento atribut ukazuje na případné konflikty osobnosti. Písmo v nějakém ohledu nepřirozené značí, že pisatel něco skrývá. Manýrovitost, nadhodnocení a nadměrné obohacování písma svědčí o tom, že pisatel se přetvařuje, schovává se za nějakou masku nebo pózu, zakrývá nedostatky.
    Zralost není to samé, co zběhlost v psaní. Zralostí rozumíme promítání vzdělanosti, sociální a kulturní úrovně pisatele do rukopisu. Po 15. roku věku již písmo začíná být přirozeně zralé. Pokud tomu tak není ani v dospělém věku, svědčí to o konfliktu osobnosti.

    Fixace

    Fixace písma je komplexní písmový znak, popisující vztah mezi pohybem a formou. Z hlediska struktury mozku vzniká jako výslednice činnosti pallida a striata v kortexu.
    Pallidum=prvotní zdroj rytmických pohybů a instinktů, generující neřízený a nezaměřený pohyb.
    Striatum=centrum, vytvářející tlumení, nehybnost, kontrolu.
    Kortex=kůra mozková, propojující tato pohybová centra.

    Fixace vychází z teorie Rudolfa Pophala a obsahuje 5, resp. 6 stupňů - viz tabulka. Neexistuje žádná "dobrá" nebo "špatná" fixace, prostě je to jen popis souvztažnosti dvou zmíněných atributů, jak byly popsány výše. Dále je třeba poznamenat, že žádný rukopis v praxi nemá vyhraněnou jednu fixaci. V každém reálném rukopisu nalezneme více stupňů fixace, ale obvykle bývá jeden dominantní. Naše ukázky zobrazují rukopisy, které jsme se snažili vybrat tak, aby jejich fixace byly převážně jednoho typu.

    FIXACE

    CHARAKTER

    MOTORIKA

    POHYB

    FORMA

    RYTMUS

    I

    Nepevnost

    Dítě

    Zdůrazněný,

    nepořádný

    Nespolehlivě vyjádřená

    Ne

    II

    Uvolnění

    Mladý

    Plynulý, hbitý, elastický

    Vyjádřená

    Ano

    III

    Určitost

    Dospělý

    Přesný, harmonický, pevný

    Vyjádřená přesně

    Ano

    IVa

    Napjatost

    Starý

    Neživý, tvrdý, nepružný

    Zpevněná a strnulá

    Ne

    IVb

    Utlumení

    Starý

    Nejistý, přerušovaný, adynamický

    Ztuhlá a nedotažená

    Ne

    V

    Křečovitost

    Dospívající

    Zdůrazněný, kouskovitý, vybíhavý, potácivý

    Rozpadající se

    Ne



    FIXACE

    CHARAKTER PISATELE

    I

    Nestálost, labilita, horší sebeovládání, horší zaměřenost, roztržitost, neekonomičnost (špatné hospodaření se zdroji), pocit zdánlivé svobody.

    II

    Čilost, ovlivnitelnost okolím, přirozenost, vřelost, pružnost, horší pasivní vůle.

    III

    Vyvážený vztah vědomí a nevědomí, integrovanost, vyrovnanost, pozornost, dobře hospodaří se zdroji.

    IVa

    Potlačení nevědomí, vytrvalost, nepoddajnost, malá přizpůsobivost a pružnost, strojenost, přepjatost.

    IVb

    Pasivita, zábrany, nejistota, zdánlivá přizpůsobivost.

    V

    Reaktivita, rozpornost, špatná přizpůsobivost, vliv nevědomí, nevypočitatelnost, malá výdrž, přetíženost.


    Ukázky
    Fixace I
    Fixace II
    Fixace III
    Fixace IV/A
    Fixace IV/B
    Fixace V

    Harmoničnost písma

    Harmonické písmo je písmo vyvážené, rukopis působí harmonicky, vyváženě a obsažně. Míra pravidelnosti je přiměřená, není ani příliš nepravidelný, ani nápadně strojově pravidelný. Harmoničnost tedy souvisí s rytmem; lze říci, že u harmonického písma nalézáme vždy rytmus. Pisatel je vyrovnaný, vyzrálý, má vyrovnané pojetí světa. Neharmonické písmo je písmo nevyvážené, rukopis působí neharmonicky. Harmoničnost je narušená např. nápadně zvětšenými některými znaky, nadhodnocením některých písmen apod.
  • Nevyváženost pohybu indikuje pudovost, afektivitu, komplikovanost a konfliktnost osobnosti.
  • Nevyváženost formy ukazuje zase na nevyváženost představ, hodnotového žebříčku a vzorů osobnosti.
  • Nevyváženost členění dává tušit na nevyrovnané vztahy s okolím a neschopnost uspořádat si vlastní život.


  • Úroveň písma. Úroveň písma je velmi subjektivní faktor a platí, že je měřítkem zralosti osobnosti. Postihuje nejen různé formálně hodnotitelné rysy písma, ale i zajímavé tvůrčí přístupy k procesu psaní, a tím vyjadřuje osobitost a estetické cítění pisatele.

    Individuálnost písma

    Individuálnost písma představuje míru, do jaké se rukopis liší od školní předlohy. Ukazuje na stupeň odklonu od společenského tlaku a konvencí. Hodnotí se:
  • odlišnost jednotlivých písmen a tvarů od školní předlohy
  • globální dojem
  • čitelnost

  • Písmo konformní se vyznačuje nízkou individuálností, tedy neliší se příliš od školní předlohy. Pisatel takového písma bude konformní, formální, pečlivý, na úkor sebe sama se snaží vyhovět okolí a dostát požadavkům. Má obavu projevit svou osobnost, v krajním případě je nesamostatný, nevyzrálý, snadno přitakává davu.
    Písmo individuální - podle typu individuality:
  • manifestovaná individuálnost (stylizace, obohacení; je nerytmická)
  • přirozená individuálnost (zralá, osobitá, má vyjádřený rytmus)
  • bizarní


  • Originalita písma. Písmo v pozitivním slova smyslu originální svědčí o kreativitě, inteligenci a originalitě řešení problémů pisatele, o bohatší strukturovanosti osobnosti, větší komplexitě charakteru.


    Konkrétní měřitelné a popsatelné znaky

    Symbolika

    Použitá grafologická metoda vychází z hlubinné psychologie a pracuje s pojmem symbolu, který se zde aplikuje na rukopis. Vychází přitom zejména z díla Maxe Pulvera Symbolika rukopisu. Když píšeme, necháváme za sebou "na hrotu pera" minulost, mateřský princip a nitro (objekt JÁ) a před sebou hrneme budoucnost, otcovský princip a okolí, vnějšek (objekt TY). Podobně tahy vedené směrem nahoru symbolizují nadvědomí, intelekt, zatímco tahy dolů symbolizují materiálno, pudy, sexualitu. Z pohledu této symboliky se postupně vyvinul systém hodnocení jednotlivých písmových znaků.

    Symbolika zón

    Dolní zóna symbolizuje podvědomí, hloubku, tmu, sexualitu, pudy. Důraz na dolní délky, nalomeniny či nedotažené délky v dolní zóně svědčí o důrazu na pudy, instinktivnost a sexualitu. Může indikovat jinou sexuální orientaci. Deformace dolních smyček písmen g,j,y a f, propleteniny nebo jiné abnormality naznačují nejistotu v sexuální orientaci, popř. až přiznanou homosexualitu, pokud působí problém ve vztahu k okolí. Pudovost je směrována oklikami, což vede k podrážděnosti pisatele a problematickému vztahu k okolí. Redukce dolních délek naopak vyjadřuje pronikání racionality do nevědomí, pisatel více kontroluje svou instinktivní stránku.

    Symbolika horní zóny
    Horní zóna symbolizuje nadvědomí, výšku, intelekt, duchovno, fantazii, náboženské tendence, morální vědomí. Její zvýraznění značí větší sklon k fantazii, snění, intelektuální zájmy, duchovní prožívání.
    Také diakritika, tj. tečky na i, háčky nad ě,š,č,ř,ž, čárky nad í,ý,é,ó a kroužek na ů, spadá podle [Sch] do oblasti zdůraznění délek.

    Řádka a střední zóna písma
    Tato oblast symbolizuje vědomí a realitu. Velká střední zóna znamená přehnanou sebejistotu, někdy kompenzování pocitu méněcennosti - ukázka. Malá střední zóna značí uvážlivost a důkladnost, ale také může být pocit malosti a nízké sebevědomí. Je třeba jev posuzovat v kontextu s dalšími písmovými znaky, hlavně pohybem (tendence levo/pravoběžné apod.).

    Symbolika levo/pravo

    Symbolika levé poloviny
    Levá polovina symbolizuje objekt JÁ a současně minulost. Její zvýraznění značí pasivitu, introverzi, lpění na minulosti. Pisatel tedy zdůrazňuje pohyb vlevo na úkor (normálního) pohybu vpravo. Znamená to, že má výhrady nebo obavu z budoucnosti, preferuje ověřené, stálé, známé. Nedostatek činorodosti. Opatrné a rozumové navazování vztahů.
    Symbolika pravé poloviny
    Pravá polovina symbolizuje objekt TY a současně budoucnost. Její zvýraznění značí extroverzi, aktivitu, aktivní poměr k lidem a světu vůbec. Schopnost učit se. Negativa: spěch, nerozvážnost, zbrklost.

    Kvadranty

    Kvadranty Kvadranty číslujeme proti směru ručiček jako v planimetrii. Symbolika je popsána zhruba takto:
  • I. kvadrant : symbolika cíle, směřování k druhým, k životu a bytí.
  • II. kvadrant : vyjadřuje zatvrzelost, konflikty, pesimismus.
  • III. kvadrant: symbolizuje návrat k minulosti a k sobě, počátku, egoismus, reflexi.
  • IV. kvadrant : symbolika přání, snění, touhy, odmítání reality a vzdoru.









  • Linie

    Linie sestupné (pohyb dolů)
    Jde o tahy, směřující dolů po psací ploše, tj. směrem k pisateli, čili např. tah dolů v malých písmenech t,l,f,h apod. V těchto tazích se projevuje zejména vůle pisatele. Když převažují nad vzestupnými tahy ve střední zóně, jde o neochotu citového prožívání.
    Linie vzestupné (pohyby nahoru)
    Jde o tahy, směřující nahoru po psací ploše, tj. směrem od pisatele, čili např. tah nahoru v malých písmenech l,d,h apod. Tahy vypovídají o pisatelově schopnostech citového uvolnění a o pudové stránce. Chybějící nebo omezené či nedotažené linie nahoru svědčí o neschopnosti navazovat vztahy s druhými, vnitřním strachu z lidí.
    Linie horizontální
    Jde o pohyb zleva doprava po psací ploše. Jsou v naší školní předloze zastoupeny hlavně ve střední zóně. Popisují praktičnost, inteligenci a realismus pisatele. Reflektují to, jak pisatel stojí nohama na zemi. Nepřímo také vypovídají o inteligenci, a to v tom smyslu, že jejich nadbytek svědčí o inteligenci pisatele, ale jejich nedostatek nevypovídá o snížené inteligenci (!). Nedostatek horizontálních linií svědčí ale o vyvinutém intuitivním chápání.

    Psací plocha

    Je obrazem chování pisatele v životním prostoru. Symbolika platí jak pro celý papír, tak i pro pomyslnou plošku každého písmene.
  • Horní část psací plochy symbolizuje duchovno a nadvědomí.
  • Dolní část psací plochy symbolizuje hmotu, vědomí, materiálno.
  • Levá část psací plochy symbolizuje minulost, introspekci, objekt JÁ a mateřský princip.
  • Pravá část psací plochy symbolizuje budoucnost, aktivitu, objekt TY a otcovský princip.
  • Členění na ploše

    Posuzují se zejména parametry:
  • Okraje (šířka a pravidelnost levého, pravého, dolního a horního okraje)
  • Mezery (mezi řádky, mezi slovy, mezi písmeny)
  • Členění do odstavců a celkové rozvržení textu
  • Okraje

    Okraje jsou pravidelné, když pisatel udrží víceméně konstantní šířku okrajů na papíře - ukázka. Indikují pořádek, pečlivost, v krajním případě pedanterii. Lze usuzovat na pevně vymezené hranice ke světu a lidem. Striktní dodržení šířky okraje je ovšem spíše výjimkou.

    Okraje velmi široké, tj. okraj je širší, než by bylo přiměřené velikosti psací plochy, znamenají sníženou hospodárnost, horší dodržování společenských norem a konvencí, obavy, úzkost, lpění na rodinných hodnotách, odstup, ochranu svého prostředí před okolním světem nebo silný cit pro povinnost - ukázka.
    V kombinaci s malým písmem pak sníženou sebedůvěru až pocity méněcennosti. V kombinaci s rozbředlým (pastózním) tahem lenost, pohodlnost, špatné hospodaření s časem. Někdy je tento jev způsoben pisatelovým podřízeným vztahem k osobě adresáta (úcta, velmi oficiální vztah nebo strach z osoby adresáta).

    Okraje velmi úzké až chybějící jsou, když okraj psací plochy je tak úzký, že písmo sahá skoro až ke kraji papíru - ukázka. Tento jev vyjadřuje spořivost až lakotu. Tak, jako využívá doposledka psací plochu, snaží se pisatel i v životě využít všechny zdroje. V kombinaci s úzkým písmovým obrazem poukazuje na příznak opravdového skrblictví. V kombinaci s velkým písmem značí zvýšené nároky na životní prostor, expanzivitu na úkor druhých, nízké společenské cítění a odstup. V kombinaci s malým písmem naopak introverzi, lpění na svém prostoru, samotářství.

    Horní okraj symbolizuje pisatelovu úctu k lidem, zdvořilost, ale i odstup.
    Pravý okraj symbolizuje vztah k jiným lidem a k budoucnosti. Široký okraj znamená zpravidla strach z věcí budoucích nebo odstup od lidí.

    Odstavce

    Je-li rukopis dobře členěn do odstavců a logických celků, v textu se vyskytuje podtrhávání a členění do bodů a podbodů, je pisateli vlastní schopnost strukturovat problémy, schopnost dekompozice problémů a jejich efektivního řešení, analytické schopnosti. Běžný u pisatele s technickou profesí - ukázka. Při naopak špatném členění v kombinaci např. i s řádkovým průpletem značí sníženou objektivitu a soudnost pisatele, problémy se mu slévají a není schopen je řešit v celku, špatně stanovuje priority.

    Mezery

    Mezery mezi písmeny
    Sekundární šířka=šířka mezer mezi písmeny.
    Mezery mezi slovy
    Terciální šířka=šířka mezi slovy. Standardem je šířka 2 malých o. Je-li rozestup slov větší, rukopis působí jaksi děravě. Platí přibližně, že čím širší terciální šíře, tím je pisatel váhavější, rozmyslnější, méně spontánní a více se kontroluje. Mívá sklon k podezírání a vztahovačnosti. Velmi velké mezery mohou ukazovat na člověka samotářského, který trpí pocity izolace. Naopak malé mezislovní mezery ukazují na rychlost a intuici myšlení, přizpůsobivost, pohotovost, ale také možnou zbrklost. Průměrná hodnota mezislovních mezer ukazuje pisatele vyrovnaného, organizačně schopného a se smyslem pro řád a pořádek.
    Mezery mezi řádky
    Rozestup řádek vypovídá o způsobu myšlení z hlediska přizpůsobivosti a egoismu. Velký rozestup naznačuje logiku a jasnost pojmového myšlení, ale na druhou stranu společenskou izolaci a menší míru bezprostřednosti. Naopak rozestup malý značí subjektivitu pisatele, impulzivitu, otevřenost a spontaneitu.

    Průběh řádku

    Průběh řádku na základně vypovídá o vitalitě, stabilitě a psychickém naladění osobnosti pisatele.
  • Stoupající linie řádku ukazuje na optimismus, sebedůvěru, aktivitu a ctižádost - ukázka
  • Rovnost, přímost řádku ukazuje vůli, vytrvalost, cílevědomost - ukázka
  • Klesající linie naznačuje pasivitu, sklon k depresi nebo možnou únavu či nemoc pisatele - ukázka
  • Řádkování

  • Vodorovný řádek znamená v principu dobré morální a etické vlastnosti, otevřenost, pořádkumilovnost, přehlenost, vytrvalost, sebekázeň.
  • Stoupající řádek znamená dobré morální vlastnosti pisatele, aktivitu, optimismus a podnikavost.
  • Klesající řádek znamená spíše pesimismus. Pisatel má sklony k smutku, tísni a zklamání a menší odolnost vůči stresu.
  • Řádkové průplety - jev nezávislý na velikosti písma. Jde jen o způsob prodloužení smyček, které zasahují do okolních řádek. Značí nejasné, zmatené, impulsivní jednání. Špatně chápe druhé lidi. - ukázka
  • Škrty, opravy, podtrhávání

    Tyto tři atributy ukazují míru jasnoti myšlení a smyslu pro vnitřní pořádek. Také jsou v některých případech odrazem agresivity nebo nejistoty až úzkosti pisatele. Obecně platí, že úpravy vedoucí ke zvýšení čitelnosti, přehlednosti, jasnosti nebo zlepšení smyslu z hlediska obsahového jsou ukazateli těchto kladných povahových vlastností - ukázka, zatímco úpravy znepřehledňující, znečitelňující nebo jakkoli zbytečné naznačují opak.

    Vázání

    Girlanda
    Girlandová vazba - ukázka - je způsob vázání písmen obloučky otevřenými nahoru (špička nahoře, oblouček dole). Tento typ vazby prozrazuje pisatele otevřeného, veselého, sebevědomého, se schopnostmi a někdy i tendencí manipulace s lidmi.
    Arkáda
    Arkádová vazba - ukázka - je způsob vázání písmen obloučky otevřenými dolů (oblouček nahoře, špička dole). Ukazuje na pisatele spíše uzavřeného, udržujícího odstup, méně spontánního, zakrývajícího své pocity a emoce. Chová se společensky vlídně, avšak jde spíše o naučený postoj nebo dokonce masku.
    Úhel
    Vázání úhlem - ukázka - je způsob vazby písmen se špičkou nahoře i dole. Je kombinací arkády a girlandy, pokud z obou jmenovaných vezmeme špičatou část.Působí tvrdě a stroze, a takový je ve své podstatě i pisatel. Vazba potřebuje ke svému vzniku více tlaku a dynamiky, takže ukazuje pisatele energického, který rád prosazuje svoje názory a umí být i tvrdý a nesmlouvavý.
    Nitka
    Nitková vazba - ukázka - připomíná ležící mírně zvlněné vlákno. Píší jí lidé se sklony k neurotismu, ale také umělecky nadaní jedinci, může být též znakem osobnosti asociální. Tedy pro vyvození správných závěrů je třeba ji posuzovat v kontextu dalších jevů a postupovat obezřetně. Obecně lze s nitkou spojit vlastnoti jako mnohotvárnost a mnohostrannost, intuice, empatie, kreativita, ale na druhou stranu také snadná ovlivnitelnost, nevyrovnanost, pokrytectví a sklon k hysterii. Dvojoblouk - ukázka
    vazba připomíná vlnku bez hran. Je kombinací arkády a girlandy, pokud z obou jmenovaných vezmeme zaoblenou část. Osobnostní vlastnosti jsou velmi podobné jako u nitkové vazby.

    Velikost

    Zjednodušeně platí, že velikost písma odpovídá velikosti pisatelova sebevědomí.
    Malé písmo - ukázka - naznačuje pesimismus, podceňování se, skromnost, střízlivost, odpovědnost, citlivost, opatrnost, cit pro detail a opomíjení celku.
    Velké písmo - ukázka - naznačuje optimismus, sebevědomí, expanzi, odvahu, soutěživost, nedostatek citu pro detail, ale zaměření se na celek.
    Délkové rozdíly - ukázka. Jelikož grafolog nepracuje jen s výškou písma jeko celku, ale hodnotí i velikost v jednotlivých zónách, lze posuzovat délkové rozdíly v jednotlivých zónách. Symbolizuje míru duchovnosti či naopak materialismu a pudové složce osobnosti. Velké délkové rozdíly se vyskytují u lidí ctižádostivých a nespokojených, nestálých, přeceňujících se.Malé délkové rozdíly ukazují na vyrovnanost a nalezenou harmonii.